Krystalizace medu
V závislosti na druhu a složení, každý med dříve a nebo později zkrystalizuje. Vzhledem k tomu, že naprostá většina českých medů je květových či smíšených, dochází tak ke krystalizaci (s výjimkou medu čistě akátových) již během jednoho měsíce od vytočení z pláství.
Krystalizace je zárukou pravosti medu. Jde o změnu fyzikální, nikoliv chemickou. Postačí med mírně zahřát na cca 45 °C (důležité je mít na paměti, že vyšší teploty, zejména nad 60 °C med zcela zničí, dojde k destrukci látek bílkovinné povahy a zůstanou již jen pouhé cukry).
Krystalizace medu (lidově nesprávně nazývaná jako "cukernatění") je zcela přirozená změna skupenství medu a není způsobena tím, že by včelaři dávali včelám cukr. Ten jim sice dávají, avšak za jiným účelem a to až na zimu, po odběru medu z úlů.
V České republice mají lidé tendenci chtít med nezkrystalovaný, pokud možno čirý med. Je to patrně způsobeno zkušeností s nahrážkovými umělými medy z doby komunizmu, které opravdu "cukernatěly". Ovšem pokud dnes kupujete med od konkrétního malovčelaře, či z profesionální české včelařské farmy, je tento předsudek hodně na škodu.
Ač to může znít paradoxně, krystalizace je zárukou kvality medu, znamená, že med nejen že nebyl přehřátý přes 50 stupňů Celsia, ale především, že nebyl průmyslově přefiltrovaný (pak je skutečně vyloženě "čirý"), jak je to u mnoha medů v supermarketech (zvláště je-li u nich uveden původ "ze zemí EU a mimo EU"). Drobné "nečistoty", což jsou nejčastěji pylová zrnka, zbytečky vosku, někdy i včelí chloupky, nijak nesnižují kvalitu medu, naopak "dokládají", že med je skutečně od včel.