INFO "PROČ NE"

Dne 25.2.2016 zveřejnilo Povodí Vltavy s.p. studii proveditelnosti pod názvem „Protipovodňová ochrana dolní Berounky - studie retenční nádrže“, která navrhuje vybudování vodního díla na katastrálních územích Branov, Velká Buková, Karlova Ves, Roztoky u Křivoklátu, Nezabudice, Hřebečníky, Týřovice nad Berounkou, Újezdec u Rakovníka, Skryje nad Berounkou, Slabce, Kostelík, Hracholusky nad Berounkou, Studená u Chříče, Chříč, Kozojedy u Kralovic, Hlince, Rakolusky, Bohy, Chlum nad Berounkou, Bujesily, Třímany, Hřešihlavy, Liblín, Čilá, Hradiště nad Berounkou, Zvíkovec a Podmokly nad Berounkou.

Studii podpořili některé obce ze svazku „Dolní Berounka“, které však nebudou dotčeny negativními dopady výstavby ani provozu.^(1,2)

Tato studie nebyla s obyvateli ani se samosprávou dotčených obcí konzultována a uvádí předpoklady, s nimiž se neztotožňujeme, a které poškozují zájmy místních obyvatel, vlastníků, podnikatelů, návštěvníků obcí a CHKO Křivoklátsko.

Studie má oficiální název:

Protipovodňová ochrana dolní Berounky - studie retenční nádrže“ - Studie proveditelnosti, datum 11/2015, ARCHIVNÍ ČÍSLO: 009802/15/1 (Vodní Dílo Křivoklát), Povodí Vltavy s.p., zpracovatel: Sweco Hydroprojekt a.s.

Studie je ke stažení zde:http://www.pvl.cz/pro-media-a-verejnost/aktuality/protipovodnova-ochrana-dolni-berounky

 

STUDIE MÁ ZÁSADNÍ NEDOSTATKY:

Studie uvažuje o retenční nádrži, tzn.: „jen bude zachycovat povodňovou vlnu“. Proto je nutné se podívat, kde všude bude zátopová oblast a co to přinese pro dotčené obce. Na budoucím dně nádrže se podle studie vše „odstraní“, tj. zplanýruje a zboří.

Zplanýrovaná krajina nádrže "bude jen čekat na svou povodeň", jiný smysl už mít nebude. Nebude v ní možné žít.

• Hladina bude tak vysoko, že se plánují zbourat mosty ve Zvíkovci a ve Skryjích a postavit o mnoho metrů vyšší nové. Dále bude nutné zcela postavit nové cesty a silnice podél Berounky mnohem výše.
• Vše v zátopové oblasti bude zbouráno.
• Infrastruktura na záplavovém území bude zničena.
• Oblast bude vystěhována - cca 130 stálých (!) obyvatel. Ve studii není vyčíslený počet jiných stavebn a objektů (především chaty a pozemky), tedy počet dotčených vlastníků pozemků a budov nebyl dosud identifikován. Odhadem jde o tisíc staveb. Přesto studie hovoří o nízkých nákladech na odškodnění v této „řídce osídlené krajině“.
• Sedimenty při případné povodni zničí vysoce cenné lokality chráněné UNESCO v CHKO Křivoklátsko.
• Studie nikde neřeší, co se sedimenty po případné povodní, jak nákladově, tak technicky
• Zaplavením jsou ohroženy památkově chráněné objekty (kostel, mlýny) a vodní elektrárny
• Všechny staré mlýny v okolí, mnohé z nich památkově chráněné, budou zničeny.
• Kempy budou de facto zrušeny. (Bude odstraněna infrastruktura)
• Živnosti na turistiku vázané to budou moci zabalit.
• Obce sousedící s Berounkou přijdou o příjmy ze zrušených chatových oblastí a řady níže položených sídel. (min. daň z nemovitosti).
• Agentura ochrany přírody a krajiny podala již 18.5.2015 jednoznačně zamítavé stanovisko k záměru studie – přesto se v záměru pokračuje.

Byla by to vražda kraje Oty Pavla, neskutečné cynické ponižování místních obyvatel a nehorázná likvidace CHKO Křivoklátsko.

Ekonomickou analýzu odškodnění (str. 87-89) považujeme za zcela neadekvátní, a to z těchto důvodů:

• Není zde dostatečně propočtena cena za odškodnění uživatelů a výkup jejich majetku - pouze za odstranění nemovitých objektů /viz str. 87/ ani v takové šíři, jako je popisována škoda způsobená povodněmi, která je např. počítána i na zařízení nemovitostí = vybavení domácností /Viz str.95/

• Propočet nákladů, ať už jde o tržní ceny nemovitostí či úhrady za strpění věcného břemene, vychází ze zcela podhodnocených údajů (Například Povodí účtuje přes 200 Kč za m² strpění věcného břemene, Chata s vlastním pozemkem cca 400m² se prodává za 1 mil Kč. Tedy mnohem více než je uváděno ve studii.). Lze se domnívat, že jedním z dopadů této studie s nejasně odvozenými cenami může být  pokles ceny nemovitostí v dotčených obcích. dokonce ani neuvádí počet nemovitostí a jejich charakter, pouze počet trvalých obyvatel (bez udání zdroje), které bude nutné vysídlit (cca 130 lidí).
• Studie nezahrnuje odškodnění ušlých příležitostí (ubytování, pohostinství, farmy), analýzu multiplikace dopadů na zaměstnanost a podnikatelské příležitosti, které bude spojeno s narušením rekreačního charakteru obcí. Rovněž nezahrnuje kompenzaci obcím za snížení příjmů v důsledku snížení počtu nemovitostí (např. daň z nemovitosti)
• Zcela realitu míjející se jeví předpoklad, že např. kempy budou povodňovou vodou nepoškozeny /Str. 82,87-88/- v mnoha případech jde o pevné budovy s čísly evidenčními či popisnými s infrastrukturou (elektřina, žumpa, studna aj.)
• Zcela absurdním, protože technicky neproveditelným, se jeví závazek „ochrany a zabezpečení“ památkově chráněných budov v případě zatopení /Viz str. 83/
• Jako vlastnickými právy zcela pohrdající se jeví předpoklad, že pozemky zaplavené povodněmi nebudou vykoupeny, ale bude na ně uvaleno věcné břemeno /Viz str. 84/ snesení povodně, neboť nebudou ekonomicky využitelné po zničení původní infrastruktury (nemovitostí bývalých majitelů) či budou zaneseny sedimenty.

Stručně řečeno, náklady na odškodnění a výkup nemovitostí a dopady výstavby a provozu nádrže jsou hrubě podceněny a počítány zcela odlišnou metodikou, než náklady potenciálních povodňových škod, jimiž je projekt zdůvodňován. V souvislosti se známými a zveřejněnými projekty příprav přesídlení v České republice (Například podrobný návrh kompenzací v Horním Jiřetíne v důsledku uhelné těžby z roku 2015[3]) je možné odhadnout skutečné náhrady a kompenzace na částku mnohonásobně vyšší, nepochybně v úrovni několika miliard. Tato, celou studii prostupující disproporce, je hrubě vychýlena ve prospěch uskutečnění projektu a její rozsah lze označit za zcela manipulativní a pohrdající právy dotčených místních obyvatel, jejich obcí, vlastníků nemovitostí a dalších uživatelů.

 

Studie zcela opomíjí hygienické faktory vzniku této de facto sedimentační povodňové nádrže („odkaliště z povodní“) a náklady na případnou obnovu pozemků a řešení obtěžování okolních sídel.

• Zcela mimo záběr studie leží hygienické faktory a sanační či úklidové náklady, přestože v případě zadržené povodně se postupně změní dané území ve vyhnívající mělkou sedimentační nádrž splaveného materiálu rozprostřeného v dolní části zatopené plochy (například v oblasti Oupořského potoka – Biosférické rezervace UNESCO).
• Tento materiál může zásadním způsobem znehodnotit užívání pozemků, bude mít nepredikovatelný vliv na jejich floru i faunu a pravděpodobně i sousední pozemky a obydlí. Resp. problémy povodně se „jen“ kumulovaně přesunou o něco výše proti proudu toku řeky.
• Studie neřeší náklady na odstranění sedimentů, natož infrastrukturu, která by toto odstranění umožnila (cesty a především skládky), tedy mlčky předpokládá, že se zde bude materiál hromadit.

 

------------------------------------