Třídění medů podle mezinárodně uznávaných kritérií
Provádí se třídění podle vodivosti medu, jejíž jednotkou je mikrosimens. Světlé květové medy mají vodivost do 8, smíšené od 8 do 11 a tmavé, tzv. medovicové medy mají více než 11 mikrosimensů. Vyjímku tvoří med vřesový (na Křivoklátsku se s ním však nesetkáte), který má vodivost jako medy medovicové, avšak jedná se o med květový. V České republice je naprostá většina medů květových či smíšených - tedy květových s různým podílem medu medovicového.
Je to takový med, který vzniká sběrem pylu a nektaru z květů bylin a stromů. Aby se z nektaru stal med, musí ho včely notně zahustit. Na 1 kg zralého medu totiž včeličky musí přinést až 2-3kg nektaru. Květový med včelky sbírají především od května do července. V závislosti na rostlinách, které v danou dobu kvetou či produkují nektar se mění se jeho složení, barva i chuť. V naší lokalitě začíná sezóna již v dubnu jívami a olšemi, pokračuje javory, trnkami, hlohy, pampeliškami, ovocnými stromy a akáty, vyjímečně řepkou (jen pokud jí někdo v okolí vysází), a dále lípami, maliníky, a končí v červenci lesními a lučními květinami a polními plodinami (hořčice, pohanka, svazenka, jetel, slunečnice). Barva, chuť i struktura květového medu je tedy velice proměnlivá. Vzhledem k tomu, že pokud je snůška, odtáčíme zralý med jednou za 7 dní, je obvykle možné medy rozdělit podle převažujících rostlin.
Občas lze vytočit i medy téměř jednodruhové, kde naprosto převažuje pyl a nektar z jednoho stromu (v naší lokalitě jde hlavně o akát, občas i javor). Je to dáno tím, že včely jsou sympaticky "konzervativní" a pokud je to možné soustředí se na jeden zdroj nektaru a pylu. Pokud tedy uhlídáme snůšku a "vymedíme" plástve včas, získáme tím tzv. med jednodruhový.
Jedná se o med, který vzniká sběrem výměšků hmyzu, tzv. medovice. Producenty medovice jsou především mšice, červci a mery. Mšice nabodávají rostlinná pletiva a sají mízu, spotřebovávají z ní především bílkoviny a část rostlinných cukrů vylučují z těla ven. Medovice se vyskytuje v hojné míře jen jedenkráte za několik let. Proto je medovicový med vzácnější a dražší. V našem okolí jde především o medovici smrkovou a modřínovou, v menší míře o medovici jedlovou. Medovici ale poskytují (v součinnosti se zmíněným hmyzem) i listnaté stromy - tzv. "listovku". V naší lokalitě se jedná zejména o duby a javory.
Medovicový med obsahuje více minerálních látek než květový a je kyselejší. Má tmavou barvu a je hustší. (Avšak pozor tmavý med je i med pohankový!)
Jelikož je medovicový med pro včelky špatně stravitelný a způsobuje jim "úplavici", je nezbytné jej vždy včelám sebrat - vytočit. Udává se, že pozdní jedlová medovice v září či říjnu, pokud si toho včelař nevšimne, doslova včely zdecimuje, takže mnohdy nepřežijí zimu.
Představa rozšířená v Česku, že tmavý, "lesní" med je "lepší" či "zdravější", není asi úplně správná. Zlé jazyky říkají, že tradice obliby "lesního" medu v Čechách vznikla tak, že se ho snažili včelaři v minulosti vždy prodat, protože ho prostě včelám sebrat museli, a ten zdravý, voňavý, květový s pylem si nechávali pro sebe.
Co je na tom pravdy nevíme... nám chutná obojí...