Pastování medu
Pastování je pouze mechanická - fyzikální úprava medu, která jeho chemické složení nijak nemění. Využívá se při ní přirozené vlastnosti nektarových (květových) medů - jejich rychlé krystalizace. Pokud se během krystalizace medem pomalu míchá, vzniknou v něm pouze jemné krystalky, a med získá hedvábnou krémovitou konzistenci a světlou barvu. Do pastového medu se tedy nic nepřidává, ani se z něj nic neubírá, jen se s ním míchá, při čemž se vznikající krystalky obrušují a změnšují. V takto upraveném medu proto zůstávají neporušené všechny biologicky aktivní látky, včetně enzymů, vitamínů a minerálů. V porovnání s opakovaně rozehřívaným medem je to tedy velká výhoda. Takto zpastovaný med vydrží v této měkké a vláčné podobě velice dlouhou dobu a dále již nijak nekrystaluje. Je hustý asi jako "nutella" a např. při mazání na pečivo nestéká.
Pověst této delikatese trochu pošramotili sami včelaři, především z intenzivně zemědělsky využívaných oblastí. Aby prodali i med z řepky, která se dnes pěstuje v obrovských výměrách, začali ho "schovávat" do "pastového hávu". Jelikož toto "řepkové prokletí" oblast Křivoklátska zasáhlo jen okrajově, náš pastový med je převážně z prvních jarních květin a stromů, především javorů, habrů a pampelišek.